Archiv

Jak jsem byla mimoň mezi Vidonicemi a Horní Brusnicí

Je sobota večer, hovím si u počítače, prohlížím mapu, hodnotím dnešní den a píšu tento článek. Nádherné počasí, pěkné prostorné shromaždiště i parkování (za deště by to asi taková idylka nabyla), pohodově naladění kamarádi, pěkný les, pěkná trať a v mém podání né moc pěkně zaběhnutý závod. Dneska na sebe vážně nemůžu být pyšná, čtyři totální záseky na závod je prostě moc, zvláště v elitní kategorii D21C. A to mi od malička trenéři vtloukali pravidlo, že v tomhle sportu nesmí nikdy nohy předběhnout hlavu. Ty moje to Kryštofdneska předvedly hned několikrát. Přesněji do osmé kontroly to klapalo jako po drátku, mapa, hlava i nohy. A pak jako kdyby mi někdo tu hlavu nebo mapu vyměnil, byla jsem v tom lese jako ten mimoň, jen né žlutá, ale žluto-modrá na zádech s nápisem Loko Trutnov. Stála jsem u kamene a opravdu nevěřila, že to je 83 a ne moje 84. Hlava to nebrala, pak jsem se dokonce dokázala ztratit i na cestě a musela se zeptat, kde to jsem (a to už se mi hóóódně dlouho nestalo). Jóóó dneska jsem opravdu perlila :-) Takže o mém výsledku raději pomlčíme, jsou totiž jiné, které dnes udělaly dobré jméno našemu oddílu. Ve veteránech se velice dařilo: vyhráli Stáňa i Milan (jestli se nemýlím, tak už je to třetí vítězství v řadě), na bednu rovněž dosáhl třetím místem Jarda. Jakub byl 7., Pavel 11. a Dana 14.. Ani mlaďoši se však nenechali zahambit: Otík vyhrál, Kryštof skončil třetí, Jindra 5. a Matěj 8..Taky v nejobsazenějších kategoriích jsme měli svá želízka: Adámek obsadil v HDR 12. místo a David v Příchozích 14. místo. Pořadatelé ze Studence to dneska zvládli a skoro 900 závodníků stravilo pěkné dopoledne.