V malebném údolí pod Jestřebími horami u Radvanic se odehrál dvojzávod žebříčku B. V sobotu se běžela klasika a v neděli krátká trať, a protože Jestřebí hory mají co nabídnout, tak se pořadatelé z OK 99 Hradec králové rozhodli vskutku udělat velký orienťácký výběr. Co se na shromaždišti zdálo jako květinová párty z 60. let minulého století, se v lese stalo moderním hororem s celkem obstojnou zápletkou.
Do sobotního závodu jsem nastupoval ve chvíli, kdy jsem předal Šárce Matýska – tedy mezi posledními běžci a z výpovědí závodníků, kteří měli trať za sebou, jsem už dopředu tušil, že se bude jednat o dlouhé odpoledne. A vskutku mé očekávání se začalo naplňovat již od prvních metrů, kdy jsem ve strmém kopci sebral mapu se svým neoblíbeným měřítkem 1:15000 a pokračoval dál na hřeben hor. V těžkém horském terénu zarostlým borůvčím a pestrým výběrem hustníků se hold amatér jako já celkem snadno ztrácí, klopýtá, padá a předvádí další z pestrých akrobatických kousků, takže je štěstí, že jsem během závodu prakticky nepotkal živáčka, kterého bych jinak náramně pobavil. Šperkem závodu nakonec nebyl skoro 3 kilometrový postup, nýbrž předposlední postup, který byl přes hluboké údolí, do kterého se už ani nechtělo a jedinou motivací bylo, že za odměnu mě čeká večerní degustace moravských vín. V cíli mě s otevřenou náručí čekali pořadatelé, kteří se již strachovali, jestli není o jednoho závodníka méně, a radostně mě před značně prořídlým (lépe řečeno prázdným) shromaždištěm vítali jako posledního závodníka z lesa, což mi radosti nepřidalo. Naštěstí však reputaci Trutnova napravilo mnoho dalších závodníků. Za zmínku stojí 2. místo Jiřího Procházky v kategorii: H65B, 2. místo Stanislavy Kutáčkové v kategorii D70B, 3. místo Anny Junkové v kategorii D14D a 3. místo Martiny Hindrákové v kategorii D50B.
Když jsem pak večer se sklenkou dobrého vína rozjímal nad závodem, tak jsem si však uvědomil, na kolika krásných místech jsem byl, a o jak pestrý závod kombinující dlouhé postupy s prudkými výběhy a mapovými záludnostmi šlo, tak jsem si řekl, že se jednalo o výjimečný a velmi povedený závod.
Druhý den nás čekala krátká trať a bohužel se sešlo několik problémů, které vyústili v to, že jsem si závod nemohl užít naplno a proběhnout pouze půlku trati. Mimo únavy ze soboty a mírný bolehlav jsem měl na celý závod jen hodinu, protože jsem musel pohlídat Matýska, tak aby Šárka stihla absolvovat v klidu celý závod. Naštěstí kromě náročné cesty na start (2 km kopce) se jednalo o - po fyzické stránce – jednoduchý závod a i postupy nebyly žádným velkým rébusem. Jediným problémem byla dohledávka, poněvadž každá kontrola byla schovaná za kamenem. Naštěstí byl les tentokrát plný závodníků, kteří mi zásadně pomohli. Bohužel jsem musel na mé poměry solidně rozběhnutý závod v půlce ukončit, abych se mohl vrátit včas do cíle a předat rodinnou štafetu, takže k předposlednímu místu z klasiky jsem přidal disk, který Lokomotivu nemusel nijak mrzet, poněvadž trutnovský prapor pozvedlo mnoho dalších. Za zmínku stojí:
1. místo Stanislavy Kutáčkové v kategorii H70B, 3. místo Štěpána Termera v kategorii H10C, 1. místo Milana Rejmonta v kategorii H65B, 3. místo Terezy Panchártkové v kategorii D21B, 3. místo Martiny Hindrákové v kategorii D50B a 3. místo Jakuba Šitiny v kategorii H18B
Na závěr patří velký dík organizátorům závodu, poněvadž zajistili vynikající servis a vybrali skvělé místo. Na velkou škodu byla kolize s dalšími velkými závody a nízká účast.
Jáchym