Jméno, příjmení, případně přezdívka:
Krejčí Jaroslav
Přezdívka: Jedna z mnoha ze školního prostředí (tahle se mi docela líbila) SOKOLÍK.
Kdo mě přivedl k OB?
K orientačnímu běhu mě přivedl Nalim, tehdy se ještě jmenoval Milan. Zneužil mé slabé životní chvilky a odvedl mě z čistého volejbalového kurtu do špinavého lesa. Nedbaje na to, že nejsem žádný běžecký typ, zatnul drápek a … (vlastně díky).
Jak dlouho se mu již věnuješ a v jaké kategorii nyní běháš?
S OB jsem začínal ve 35 letech (alespoň jsem nemusel poslouchat dospělé a plnit jejich představy). Ostatní mě brali hned jako zkušeného, a já jim to nerozmlouval. Moje současná kategorie je H45D (doma ale říkám H21 – děti mě po závodech nechávají hodinu ležet na posteli).
Bez čeho se v lese při závodě neobejdeš?
Je toho mnoho a je zvláštní, že ty nepostradatelné věci stále přibývají. V každém případě se pokaždé neobejdu bez pořádného sebevědomí, které mě vždycky přesvědčí, že se z toho lesa nakonec někudy vrátím zase zpátky domů.
Jaký typ trati a terénu máš v oblibě a proč?
Nemám rád rovinu, planinu, bažinu a ostružiny (ty zvlášť). Líbí se mi sprinty po městech, ale ruší mě nakukující lidi.
Co se ti na OB nejvíc líbí?
Není na mě v lese vidět, a když zalehnu, tak už vůbec ne. Popravdě příroda útočící v každém období.
Jaké jsou tvé další koníčky?
Mým životním ideálem byly, jsou a doufám, že budou, dvě kola se sedátkem nahoře. Cyklistika je pro mě nejcitovějším pohybem.
Motto: Les je jako moje matka. Vítá tě s otevřenou náručí, když přicházíš, aby ti hned dala pár facek, když něco pokazíš.
Jméno, příjmení, případně přezdívka:
