Archiv

MČR na klasické trati

Pět statečných závodníků LTU vyrazilo  o víkendu 15.-16. září na Mistrovství a veteraniádu ČR na klasické trati. Závody pořádal oddíl SK Prostějov a KOB Konice v obci Kladky v okrese Prostějov.
Na MČR s námi cestoval ještě Hašlerka, připojil se i Milan, který podnikl další honbu za klenoty kešek.
Cesta nám uběhla rychle, hlavně protože jsme se kochali výhledy na malebné moravské vesničky. Čím blíže jsme byli shromaždišti, tím více jsme si uvědomovali, že terén nebude, co se týče vrstevnic o nic ochuzen. Po pátečním dešti se vyčasilo a sluníčko nás po oba dny nenechalo na holičkách.
2.místo MČR klasikaSobotní kvalifikace se povedla Stáně v D70A obsadila 2. místo. Ostatní jsme se těšili na finále B.
Ubytování s OK99 HK  v internátu mohelnické Obchodní akademie bylo bezvadné. Horší to bylo najít místo, kde zahnat hlad a žízeň. Místní restauratéři nebyli připraveni na možnost vyššího výdělku a snažili se nás už při vstupu do hospody odradit dlouhými čekacími dobami.  Při točeném pivku a loštické česnečce nám ta hodina a půl utekla, zdlábli jsme hlavní chod a pana kuchaře pochválili.
V nedělním finále rozhodovala opět fyzička, dobrá volba postupů a pevné kotníky na prudkých svazích s kamenitou podložkou.
Své kvality potvrdila znovu Stáňa a získala ve finále A stříbrnou medaili a plyšového maskota „levíčka Jožku“. Kulich si odvezl zlatou ve finále B. Kuba Šíta obsadil 14. příčku ve finále B a získal cenné zkušenosti. Šárka 15. a Honza 22. místo ve finále B.
Po doběhu jsme všichni fandili nejlepším borcům v mistrovských kategoriích, shlédli jsme medailový ceremoniál veteránských kategorií v provedení folklórního krojovaného souboru – no prostě super zážitky!
Šárka

Další hezké závody

Tenhle víkend jsme zase kupodivu vyrazili na závody, tentokráte na Béčka pořádané Jihlavou v rámci žebříčku Čechy -východ. Že to rozdělení oblastí nebude bez problémů, ukázaly již počty přihlášených. Áčka v Boru 1200 lidí, moravský Béčka v Opavě 700 a Jihlava 550 lidí. Takovej pěknej malej oblasťák. No aspoň jsme se na shromaždišti nemačkali, mapa stačila taky malinká a po oba dny stejná, naopak kilometrů zas bylo aspoň v sobotu víc než dost.
KubaV lese to bylo fajn, krásně průhledný, kameny jen tak velký, aby se nemusely mapovat, ale pletly se pod nohama, díky suchu nebyly ani typické vysočinské bažinky. Svítíčko slunilo, hudba hrála, kafe a koláčky byly…co víc si přát od víkendu.
Po závodě  jsme se ubytovali přímo v Telči na náměstí, vzpomněl jsem si, že jsme tam kdysi běhali sprint. Ceny odpovídaly tomu, že jsme v památce Unesco, tak jsem si dal ty piva jen dvě. V neděli krátká trať ve stejném prostoru, jen více v zeleném.
Protože současně probíhala i Liga Vysočiny, kde bylo startovné ani ne poloviční, nebyla konkurence příliš široká.
Dvě čtvrtá místa obsadila Jitka, do první desítky se po oba dny prosadil i Pavel H., v neděli zazářil stříbrně Šíťa.
Stáňa byla ve své kategorii předposlední, Martina dokonce poslední, přesto si obě doběhly dvakrát  pro zlato.
Ještě musím zmínit , že i v Boru jsme byli vidět na bedně, Terka byla 2. a Hašlerka taky.
Pavel H.

Cena Východních Čech

Tak jako každý rok, jsme měli možnost rozloučit se s prázdninami na Ceně Východních Čech. Cena se konala ve dnech 31.8. až 2.9.2018. Schromko bylo na ,,Haldě“ v Radvanicích. 1.etapa se běžela na mapě Hradiště 683, která je součástí Závory. Na start se šlo 2km přes silnici a koleje. Mapa je poseta kamennými poli a poměrně hodně hustníky, což je ideální pro midl, který se běžel. Počasí pro tuto etapu vyšlo, takže seznámení s mapou šlo pěkně. 2. etapa už tak příjemná nebyla, protože celý den  silně pršelo. Na start se jít tak daleko nemuselo, neboť se běžela klasika na mapě Žaltman 741 plná vrstevnic, cest s občasnými skalkami a hustníky. O této etapě se dá říct že to byl ,,mazec“. Poslední 3. etapa (zkrácená klasika) byla na mapě Kateřina 1, což je součást Žaltmanu. Každý byl určitě rád, když se dostal do cíle.
Cena se určitě vyvedla Terce Panchártkové, která skončila o pouhé 4 vteřiny 2., Štěpovi Termerovi na 8. místě, Kubovi Kvašovskému na 3. místě a Pavlu Hanušovi na 4. místě.
Po těchto třídenkách se určitě těšíme na další setkání v Radvanicích na CVČ.
Šíťa Tom

Pěkné prázdniny

Pátek 24. srpna ve 13 hodin jsme vyrazili na třídenní závody zvané Pěkné prázdniny. Přijeli jsme do obce Branžež, kde byl i náš kemp Peklo. Když jsme začali stavět stany, překvapil nás menší déšť. I přesto jsme se ubytovali a připravovali se na závod. Byla to krátká trať. Start byl v 16 hodin a na start to měli někteří 2km.. Postupně se všichni z kempu rozutekli na shromaždiště, kde si vzali popisky, připnuli si na dres startovní číslo a hurá do akce. Ti co startovali později, chytnul opět déšť. Díky dešti jsme měli ve stanech slušnou potopu. Bylo vtipné vidět, jak nám plavou ve stanu boty. Museli jsme vytvořit odvodňovací kanálky a všechny jsme je svedli do jedné velké přehrady. Bylo to úplné vodní dílo. Pojmenovali jsme ho po známé slovenské přehradě “ Gabčíkovo“.
Druhý den ráno jsme se společně nasnídali a každý se podle svého startovního času vydal opět na shromko a pak do lesa. Mapa se jmenovala Kost a běžela se klasika. Při tomto závodě byl terén členitý. Naštěstí nepršelo a hned se běželo lépe. Po náročném závodě jsme se šli na shromaždiště najíst. S plnými bříšky jsme se odkutáleli zpátky do kempu. Někteří se zachumlali do spacáku, jiní při odpolední kávičce rozebírali v oddílovém stanu mapy a své chyby. Po chvilce odpočinku jsme se rozhodli, že si uděláme menší výlet. IMG_4773My jsme se přiblížili auty, ale couch s Honzou jeli na kole. Náš cíl byli Drábské Světničky. Byla to pěkná procházka z krásným výhledem do okolí. Po návratu někteří zašli na večeři do hospůdky v kempu. Dali jsme si smažený sýr, na který jsme čekali půl hodiny… možná tři čtvrtě. Na mexické fazole však čekali hodinu a půl :-). S plnými bříšky jsme se opět odkutáleli do stanu a šli spát.
Poslední den se běžela krátká trať na mapě Branžež. Tenhle závod se nám líbil osobně nejvíc. Bylo krásné počasí a les byl nenáročný s krásnými skálami. Po závodě jsme se všichni sešli a založili ,,vegetariánský klub orientačních běžců“. Všichni jsme si koupili jídlo u vegetariánského stánku a udělali jsme tím určitě velkou radost Alce. Ale samozřejmě se najdou takoví jako je Pavel H. a Michal S., kteří nám to svými steaky kazili. Po jídle přišlo očekávané vyhlašování.  Nejlepší výsledky z našeho oddílu: 2. místo D70 Stáňa, 13. místo D21C Eliška, 13. místo H50 Kulich, 13. místo D50 Martina, 15. místo H50 Pavel P. a 21. místo H21A Tomáš L.
Po vyhlášení jsme se vrátili do kempu, sbalili stany a věci, které jsme naložili do aut. Rozloučili jsme se s kempem a jeli domů. Závody jsme si užili jako vždy. Doufáme, že i další víkendové akce budou takto fajn a užijeme si to.
Štěpánka a Káťa

Výprava Slovensko 2018

horská túraZačátek letních prázdnin je vždy spojený s letním soustředěním LTU a ani letos tomu nebylo jinak. Coach rozhodl, že jsme dostatečně zdatní, abychom zvládli první zahraniční akci. Naším cílem se nakonec stalo Slovensko, přesněji město Poprad. Vše začalo v sobotu 7. července odjezdem z tradičního místa od Petrželů. Jelikož nás je čím dál tím více, museli jsme si vypůjčit od pana Junka ze Studence další mikrobus. Ještě se k nám přidali Skalkovi. Po poradě navigátorů jsme zvolili cestu přes Polsko po dálnici. Velkým zpříjemněním cesty byla návštěva Krakowa. Zde jsme si prohlédli královský zámek Wawel či nádherné náměstí z tržnicí. Do našeho ubytování, školy v Popradě – Matějovcích, jsme nakonec dorazili až navečer. Tam na nás čekali Pirožkovi.
Druhý den se nesl v duchu výletu do Vysokých Tater. Vlakem jsme se přesunuli do Starého Smokovce a začali stoupat Malou Studenou dolinou až na Téryho chatu. Dále jsme skrz Priečné sedlo v nadmořské výšce 2352 m. n. m. přešli na Zbrojnickou chatu. Z chaty jsme Velkou Studenou dolinou sešli přes Hřebínek až zpět na vlak. V pondělí jsme spíše odpočívali a poznávali památky. Těmi byly Spišská kapitula a Spišský hrad. Tam jsme absolvovali zajímavou prohlídku. Z hradu jsme šli do travertinového skalního města Drevenik. Zbytek odpoledne jsme relaxovali v AQUACITY Poprad. V úterý následovala další túra, tentokrát do Roháčů. Vydali jsme se z vesničky Jalovec přes Jaloveckou a Parichvostkou dolinu až na horu Baníkov v nadmořské výšce 2178 m. n. m. Tam jsme se rozdělili na dvě skupiny podle toho, kdo chtěl jít delší nebo kratší trasu. Delší trasa vedla přes hřeben na Tri kopy, zatímco kratší trasa vedla přímo. ŠtěpánOpět jsme se setkali na Žiarské chatě a odtud jsme vypůjčenými koloběžkami sjeli po rozbité asfaltce až k autům, která nám převezli Pirožkovi. Středeční výlet byl naplánován do Slovenského ráje. Zde jsme Suchou Belou po žebřících vyšli až na Kláštorisko, kde v minulosti měli kartuziáni svůj klášter. Zpět k autům jsme se vrátili Kláštorskou roklinou a proti proudu řeky Hornád. Zde nás zastihl jediný velký déšť za celou dobu. Zkrátka blbí mají štěstí. Jelikož Michal Skalka potkal v infocentru zdejší ochranářku přírody, vyjednal nám vybavení a vstup na nově otevřenou ferratu „Ferrari“ ve Velkém Kyselu zdarma. Tím byl program vyřešen. Ti, kteří nechtěli zdolávat nástrahy ferraty, vydali se na Piecky. Všichni jsme se sešli opět v AQUACITY Poprad, kde jsme nabírali síly na 3denní závody v OB.
PájaTy začaly v pátek krátkou tratí v horském terénu s 50% lukami a 50% lesem. V lese nás také čekal těžký podrost a části se skalkami. Sobotní a nedělní etapy se konaly přímo na Dedinkách, část Geravy. Tam na závodníky čekala horská planina s loukami (asi 30%) a kamenitá podložka s podrostem. Sobotní klasika se konala na východě od shromaždiště, zatímco ten nedělní midl na západě. Závody se většině našich závodníků velice povedly, o čem vypovídají i výsledky. Celkovými vítězi byli Štěpán v M10 a Pája v M14, na druhém místě byli Matěj v M12, Tomáš v M21B, Štěpánka v W14, Alka v W50 a Jitka v W55, na třetím místě se umístili Coach v M50, Kačka v W14 a Šárka v W45. Také nesmíme zapomenout na naši vařící četu, která se starala, abychom neměli hlad během dne a na výletech. Bez nich bychom umřeli hlady. Byla to velmi, velmi povedená akce a můžeme se těšit na další takové.
Kuba

Mistrovství ČR na krátké trati

Posledním závodem jarní části bylo mistrovství republiky na krátké trati. Do centra závodů, které bylo v obci Chlébské na hranici mezi Jihomoravským krajem a Vysočinou, se vydalo z našeho oddílu 12 závodníků – tři „mlaďoši“ a 9 veteránů. Po úmorném vedru v týdnu se na víkend značně ochladilo, foukal vítr a sem tam přišla i drobná přeháňka. Ale pro závody ideální počasí.
První z lesa přiběhla Terka, které ještě brklaly nohy a měla tu smůlu, že startovala hodně brzo a razila tím pádem cestičky ve vysoké trávě. Podložka v lese je prý kamenitá, tak akorát na vyvrknutí kotníku. To se nám naštěstí nestalo, závod jsme absolvovali bez zranění. Do finále A jsem se probojovala já, Martina, Alka a Pavel.
LuckaNocleh jsme měli ve Sport hotelu v Bystřici pod Pernštejnem. Po večeři v nedaleké restauraci jsme chtěli využít nabídku hotelu, kde ubytovaným poskytovali hodinu v krytém bazénu. Bohužel byl však bazén obsazen a my jsme se museli spokojit se sprchou v hotelu. Večer jsme věnovali plánování závodu MČR, který budeme pořádat v příštím roce.
Po vydatné snídani v hotelu jsme se opět přesunuli do dějiště závodů. Protože já jsem v kvalifikaci obsadila ve své kategorii první místo, měla jsem obavy, zda ho obhájím i ve finále. K nezaplacení byly rady ostatních, prý „hlavně to nepo….“. To se nestalo a první místo jsem obhájila. Velmi pěkného výsledku dosáhla také Martina, v kategorii D50 skončila šestá.
Odpoledne jsme se zájmem sledovali výkony v kategoriích mistrovských, kde startovali také naši odchovanci Hašlerka (bramborová medaile) a Ňuf (7. místo). Po vyhlášení vítězů jsme sbalili stan a vydali se na cestu zpět. Chtěli jsme se ještě podívat na hrad Pernštejn, brána se však zavírala v 16 hodin, takže jsme to nestihli. Snad příště.
A teď ještě k oddílovým soutěžím. Ve SprintCupu (nejrychlejší běžec od sběrky do cíle) zvítězil Kuba. Ve GrandPrix (největší počet získaných bodů za jarní část sezóny) jsem zvítězila já (to se mi to sbírá body, když v naší kategorii „běhajících babiček“ už nás je málo). Na umístění ostatních se můžete podívat v příslušném menu.
Stáňa

Poslední závod jarní části Východočeského poháru

Po 14 dnech jsem měla v práci volný víkend a tak jsme se vydali s Pavlem na poslední závod jarní části krajského žebříčku na AničkaKramolně u Náchoda. Ráno svítilo sluníčko a já jsem byla natěšená do lesa. Na schromko jsme dorazili docela brzo, myslela jsem, že budeme první z našeho oddílu, ale předběhli nás Michal s Janou a dětma.
Pomalu se začali sjíždět ostatní, někteří borci na kolech – Milan a Kulich. Dali jsme si kafčo a chystali se do lesa. V lese to bylo moc pěkné , ale zdálo se mi to trochu těžké, v těch hustnících. No nakonec jsem to zvládla, i když na  poslední kontrole, na dohled sběrky, jsem dokázala vyrobit 5ti minutovou chybu. Ale mně se to v lese líbí vždycky. To ale myslím nám všem, co se pravidelně scházíváme na závodech.
Občas potěší i  výsledky např. .
D14D Anička 2.místo
D45C Martina 7.místo
H12C Matěj 5.místo
H10C Štěpán 5.místo
H45D Pavel H. 9.místo
T          Jana T.   7.místo
Den se vydařil, počasí vyšlo, jupííí. Mám ten orienťák a všecko kolem ráda. Kdybych to nepoznala, tak bych si ho asi musela vymyslet.
Jitka